Indigový zpravodaj

Ahoj lidičkové,
jen mě nedávno napadlo, že slečna Silva před rokem řekla:
1. děti se očkování těsně, ale vyhnou. Asi to ale nějak nevyšlo.
2. mezi vánoci a Silvestrem ale spíše kolem Silvestra bude blackout. Asi to taky už nevyjde.

Paní Silvě věřím celé dva roky od kdy jsem ji objevil. Jo jsem naivní člověk, ale poslední dobou si říkám tak trochu "ALE". Protože stejně musíme nějak ten život prožít. A sledovat a upínat se pořát k nějakým předpovědím nebo neviditelným skutečnostem a skutkům, které normální člověk stejně neuvidí, neucítí, je ztráta času od žití.

Lidi pořád nechtějí pochopit, že budoucnost bude taková jakou si ji zařídíme. A to co se stane nebo nestane, závisí na naší aktivitě.
Můžeme být rádi že se vyhneme jaderné válce a přírodním katastrofám.

Silvii toho nevyšlo mnohem víc, ale mě to nijak netíží, protože jsem předpokládal o dost horší scénář, který se bohužel plní.
Ono ani nevyšlo spousta věcí řečených M.Coufalem v Poselství stvořitele. A to ze stejného důvodu - tj. svobodná vůle člověka posrat si vlastní život a životy lidí okolo.

Za klíčové považuju sdělení, že to, jak si tenhle svět nastavíme během následujících 11 let, tak bude pak probíhat celých 2 160 let věku Vodnáře.

Takže pokud budeme sedět s rukama v klíně a čekat na "záblesk" či jiný zázrak, tak si pak počkáme dalších 2160 let v tomto marasmu na další šanci. Temnota to moc dobře ví, a tak dělá vše pro to, abychom to nezvládli.

Ezoterici si myslí, že oni už mají tu "vstupenku do ráje" a že se jich ten marasmus okolo nebude týkat. Jenže je to fatální omyl, myslet si že když je na půlce planety totalitní fašizmus s koncentráky, tak zbytek planety to nijak neovlivní.

Nicméně našim úkolem je udělat si pořádek tady. To je teď priorita. Ne to co se děje v Austrálii.
Napřed si udělat pořádek v sobě (nad tím jediným máme opravdovou 100% kontrolu), pak udělat pořádek ve vlastní rodině (pokud je to možné) a pak v širším okolí, ve vlastní zemi.

Věk Vodnáře má tu výhodu že sdružuje lidi s podobným smýšlením do skupinek. Odvrácenou stranou se kterou musíme počítat je tendence se uzavírat do takovýchto sektiček. S tímhle temnota taky počítá, a dělá vše pro to abychom byli takto izolovaní v různych názorovych skupinách a navzájem si nerozuměli.

Bez komentáře...

https://www.facebook.com/mejdzrrss

Podívejte se na můj příběh jestli chcete.

Presne, ako popisujete, podobný úkaz som videla u nás v pondelok v Piešťanoch. Popoludní okolo 15.15 hod. svietil silne mesiac. Poletovali okolo neho a po chvíli to šupli do tých čiar od lietadiel. Bolo to zvlaštne a na záver akoby za nimi letela taká kovová guľa. Boli blízko a zároveň ďaleko. Neviem to popísať. Potom som hľadala na nete a bolo tam veľa podobných videí z celého sveta.

Já jen doufám že se nám v ČR podaří vyhnout digitálnímu fašizmu, který se nám tu mocní snaží zavést:

https://rumble.com/vskdq1-pandmia-skon-ke-sa-digitlna-mena-dostane-do-platnosti.html

Zatím lidi svým chováním vesele strkají hlavu do oprátky nové čipové totality. Tím že se ve všem podvolují systému. A s tímhle nám nepomůžou ani ufoni ani andělé.
Jestliže budou zrušeny hotové peníze a nahrazeny digitální měnou navázanou na váš občansko-bankovní průkaz, tak nebude cesty zpět. Schválně, kolik z vás to odmítlo, když vám loni banka oznámila, že vám zřizuje tzv. "Bankovní identitu" ?

Vážení a milí čtenáři i kamarádi, proste všichni, kteří milují Ježíše Krista. Před několika dny jsem napsal „lady Aluška“ ohledně Ježíše Krista, kterého označila za satana reakci! Dovolím se zcela prohlásit, že k Ježíšovi mám nejblíž se ze všech. Proč? Moji milovaní čtenáři – když jsem teď chtěl napsat několik slov, zeptal jsem se Ježíše Krista, zda můžu. Zde je odpověď – Milovaný Jan, miluji vše, kteří stoji při mně a miluji mně. Skrze tebe posílám lásku pro všechny, kteří mně nezatratili. Když jsem byl mezi vámi, učil jsem vás, učil jsem vaše předky, aby jste se obraceli ke mně ve všem ne k modlám! Kdo tak udělal a mně nezradil, ten mně uvidí a pozná? Kdo má čisté srdce z vás? Jenom ten slyší můj hlas! Upřeli jste se na kostely, ty nikomu vaše srdce nevyčistí, jenom vy sami skrze modlitby ke mně to uděláte. Já jsem z kostela vyháněl křesťanské farizejce s prodáváním odpustků. Nelžete sami sobě a už vůbec ne mně! Nevěřte falešným prorokům, kteří chtějí lidstvo zmást. Pozdravuji vás moji milovaní, který milujete mě. Zůstaňte ve mně a já zůstanu ve vás!
Moji milovaní, probíhá čas transformace, to je velice tvrdá zkouška životem, je to cesta k očistění, to není jenom několik dnů týdnů. Já jsem se s Ježíšem Kristem setkal osobně v roce 2011 přímo v Nebi. Je to psaní a povídání na několik hodin. V roce 2011 se mi krátko po setkání s Ježíšem zjevila Panna Marie. Toto nejsou náhody! Nikdo z církevních hodnostářů se s Ježíšem osobně nesetkal. Proto, když někdo nevědomí prokazatelně používá způsoby blízké určitým lidem, kteří z nás chtějí udělat otroky v očkování je lhář tak jak tito paraziti. Milujte Ježíše Krista, ten vás vysvobodí ze všeho. Dobré čtěte ze všeho.

Tyto prohlášení jsou nebezpečná "k Ježíšovi mám nejblíž se ze všech" . On jako světelná bytost miyluje všechny stejně ,nikdo k němu nemá nejblíž , můžeš být napojený na někoho jiného... Je to naše transformace Kristus ji za nás neudělá neupínejme se na tyto scestné představy, bytosti světla nám rády pomohou svou energií a láskou která je největší ochranou před zlem. Společně tady něco vytváříme ,žádáme změnu a tvoří se nové kolektivní vědomí a tak ho podpořme tím že budeme spolupracovat a i se scházet tak budem tvořit novou realitu..

Aluška vypotila takových blbostí více,do květu života namalovala tři šestky a už to byl satanský symbol.Stejným stylem do symbolu květu života lze naplácat spoustu šestek,devítek.Dle libosti.Nauku kabalu má splantanou se spiknutím cabal,podlé kterého se nazývá i dnešní elitářská verbež.Atd.

To mě ve finále rozesmálo a hlavně "hodilo" zpátky znovu na Zem. V duchu jsem si řekla," To je dobrý,tak oni se jdou bavit a já znovu na Zem. To byl tak nádherný zážitek,z kterého jsem čerpala velmi dlouho. Od té doby mám ve své duši klid. A hlavně jsem si říkala,jak jsi byla holka nepokorná,že jsi nechtěla přijmout jeho vůli. On totiž ten rozhovor začal tím,že jsem si chtěla původně vyčistit vztah s otcem a nejdříve jsem viděla jeho. Poté se teprve objevil Stvořitel. Pochopitelně vím, protože touto cestou jdu již od dětství, díky tomu jsem si zvolila i povolání dětské sestry,i v jednom minulém životě jsem byla porodní bába,že Stvořitel představuje otce a Gaia matku. Já jsem se jen půlku života ptala Boha,čím jsem ho tak zklamala ,že mě poslal do této pozemské rodiny, kde jsem cítila nemilovaná, osamělá a nepochopená a nepřijímaná. Pochopitelně jsem časem došla k tomu,že to bylo tím,v čem jsem vyrůstala a jaké bloky jsem si díky tomu nesla do života a pak jsem se tak samozřejmě chovala sama k sobě. Je to přesně tak, jak se chováme k dítěti když je malé,tak se jednou ono bude chovat samo k sobě. Od té doby jsme s Bohem nejlepší kamarádi a já vím,že se již nikdy nebudu cítit osamělá, nemilovaná,neboť ten zážitek je stále v srdci a vím,že je důležité hlavně to, že jsem našla cestu sama k sobě . Že i když lidé kolem mě, kterým jsem věřila a myslela si, že když jsme jedna rodina, že jsme na stejné lodi a tudíž jsme stejně "nastavení",tak tomu tak není . Už jsem snad zpracovala i očekávání a tudíž už bych nemusela zažívat zklamání. Myslím,že jsem prožila tento zážitek,abych si konečně uvědomila,že zdravá sebeláska je velmi důležitá a když je člověk šťastný sám se sebou ,nemusí čekat,že ho udělá šťastným někdo jiný. Víra je to nejdůležitější na světě,co nám dodá sílu a naději ,že vše má svůj smysl... S láskou objímám Romča ...fuj to jsem se rozepsala,doufám,že jsem vás tím neotrávila.

Sice tento text nebyl určený mě, ale docela mě dostal a tak bych se k tomu rád vyjádřil.
To že vztah s matkou symbolizuje vztah k Zemi a vztah s otcem symbolizuje vztah k Božství jsem už slyšel. A je to zřejmě dost zásadní věc si toto uvědomit. Ten kdo na tuhle planetu nechtěl ani za nic, ten zřejmě má i velmi špatný vztah k matce.
A já si všímám že i ke svému otci mám vztah podobný jako k Božství.
Až je to šokující.

Jen jednu věc jsem z tvých pozoruhodných příspěvků nepochopil. Jestli jsi přišla na to, proč jsi byla poslána do tak špatné nemilující rodiny. Místo do rodiny láskyplné. Jestli je to zážitky z minulých životů, a nebo jestli prostě někdo nahoře tak rozhodl, a basta fidli.

Díky Petře, za tvůj dotaz. Pochopila jsem ten záměr v době ,kdy jsem začala pravidelně navštěvovat kinezioložku a to bylo před 22 lety. Když jsme spolu rozplétaly problémy mých dětí a jak známo, děti zrcadlí rodičům nevyřešené vztahy s partnery a rodiči. Byly to nevyřešené emoce z dětství, které již "toužily" být uzdraveny. Protože s rodiči si věci "vyříkat" a nechat odejít nešlo. Jsme na úplně jiné vlně a hlavně nebyl zájem ani pochopení,že já věci cítím jinak a hlavně,což je nejdůležitější- naslouchat a nechat toho dotyčného jen vyjádřit své emoce. Což se mi naštěstí u obou mých dětí o pár let později povedlo. Bylo mi některými vědmami řečeno,že proto to dětství,které mě mělo připravit na "úkol" z dětmi. V té době oba bojovali o svůj život a já nejen,že jsem na to byla sama ,ale ještě jsem vše táhla i za partnera a jeho děti. Zkrátka boj na všech frontách. To byl také důvod,proč jsem začala navštěvovat různé kurzy a učit se technikám "čištění". RUŠ, Kvantová terapie atd. Ale přece jen,někdo toho prožije za život méně a mě bylo řečeno,že jsem si dala "nálož" toho,co někdo neprožije za 5 životů. Asi jsem toho potřebovala hodně zpracovat. Určitě jsem šla na Zem dobrovolně,ale když je člověk "doma" tak si myslí,že to nebude tak náročné, jsme ve světle,ale když přijde na Zem ,tak zapomínáme. Je rozdíl to mít vyřešené v mysli, jde o srdce- duši. Své rodiče mám ráda,dali mi život a vychovali mě,ale když nemáte zpracované dětství,kdy si nemůžete ty boly dovolit procítit a tím je uzdravit,tak vás stále ovládají. To si troufám říct,že je problém ještě mnoha lidí. Já se díky tomu všemu stáhla do sebe a své srdce jsem před bolestí a tím i lásce se "zavřela" . Což je celkem normální,když chcete přežít. Proto ta otázka Bohu " Čím jsem tě tak zklamala ? ". Nechápala jsem jako malá, čím jsem si to zaskloužila. Proto již v dětství jsem uvěřila tomu, že je chyba ve mě. To se stane, když se odpoutáte od sebe a myslíte si, že když se budete chovat,jak oni chtějí ,budete milováni. A pak již další život jede pod "programy",pokud ten dotyčný nevynaloží velkou sílu a odvahu to změnit. A takto ještě funguje mnoho lidí, proto jsme tam ,kde jsme. Při tom čištění,co jsem popisovala ,mi Bůh odpověděl. " Ty ,které mám nejradši, nejvíce zkouším". A taky si myslím,že je mnoho mých věcí karma. Vím,že jsem přišla splácet ve vztazích a to právě mým dětem. Cítím ,že již můj zesnulý syn je v další inkarnaci a opět v naší rodině. Nedokončil díky své nemoci,co asi měl. Jinak hodně jsem pochopila díky úžasné knize od Andrey Homolové "Známe se celé věky, aneb vše o vztazích", kterou vřele doporučuji. Je to spíše učebnice, než četba. Popisuje vznik světa od monády a hlavně proč lidi funfují,jak fungují. Máte pravdu, doteď nemám matku úplně zpracovanou ,ale už je to lepší. Jen si s ní nemám o čem povídat. Otec je uzavřený do své slupky. Pokud se zbavíte bolesti,tak se dostanete do nadhledu a víte, že všem kolem můžu být vděčná, že mi hráli "to divadlo" tady na Zemi, abych mohla plnit plán duše. Po přečtení té knihy jsem prožila to "odpuštění" Bohu a vlastně zároveň sobě. Odmala jsem v Boha věřila a než jsem absolvovala ty kurzy, tak jsem nevěděla,jak se to dělá, změnit ten svůj život. Myslela jsem si, že mi Bůh ty zkoušky dává a na mě je, jak je složím . Všichni mi stále říkali,jak mě obdivují jaká jsem bojovnice, ale já nechtěla bojovat, já chtěla jen lásku. Až na kvantovce mi byl vysvětlen princip. To co vyšleš nahoru je scénář,jak si to představuješ a pak ti to vesmír zhmotní. Takže to je přesně obráceně. Tak teprve tehdy jsem se začala učit meditovat a usilovně pracovat na uzdravení emocí. Což asi všichni zde již znáte a to není práce na rok,ale léta...ale jsem ráda,že jsem pochopila princip "léčby" a nyní je jen důležité to stále pilovat...Jinak na ty "programy" je úžasné video od epigenetika Bruce Liptona- stále většina lidí podvědomě funguje během dne téměř z 95 procent..,pokud už není silně vědomý...

Díky Romčo. Většinu z tohoto znám na vlastní kůži. Až na tu fázi odpuštění a vyléčení. Co bych dal za to, kdybych mohl mít s rodiči aspoň neutrální vztah.
Taky se odmítají změnit, a řekl bych že ve svých životních úkolech coby zpracování rodinné karmy selhali. A o to víc to nesu na hrbu já (fňuky fňuk :-)).
Jedna věc je co si jako duše domluvíte před narozením, a druhá věc co se pak děje v reálném životě.
Pokud ještě stihnu mít děti, tak jedině až se s nimi budu moct domlouvat ještě před početím ať ví do čeho jdou, a až budu mít hodně věcí zpracovaných.
Nechtěl bych je tahat do těch samých sraček jakými jsem si procházel já.

Ikdyž mi připadá, že na to abych to vše v sobě zpracoval, bych potřeboval stovky let. Zatím mi žádná metoda moc nezabrala, a to jich znám hodně. Třeba u traumat před 4.rokem života je to dost problematické, protože ty si nepamatujeme.

Jen bych se tě Romčo ještě rád zeptal na tu Kvantovou terapii, jaký druh jsi to dělala. On do toho dnes totiž fušuje kdejaký zlatokop a za kvantovku se dnes vydává kdeco.
Já v tomto znám jen Lexu.

Peťo,byla to má cesta,ale jen mi to ukázalo,že člověk v sobě má úplně vše,jen si musí věřit. Ale nelituji toho. Já dělala Rušku kvůli synovi,byl psychicky nemocný, když člověk se ohlédne nazpět,tak to měla být práce na mě. Měla jsem to "štěstí",že mi bylo umožněno s ním během měsíce po jeho smrti uskutečnit 3 rozhovory a mnohé mi došlo až potom,co mě to mé dítě učilo. On měl odmala schopnost "cítit" věci odjinud. Také když věci gradovali,říkal mi věci ,něco jako Anael. Já si díky němu uvědomila,že ta jeho "schizofrenie" je jen odraz té mé. Nemyslím to doslova,ale že nemám soulad v srdci a mysli. Něco jiného konám a něco jiného cítím. A pak není člověk šťasten.Jinak na kvantovku jsem šla půl roku po jeho smrti a to v lednu 2015. Lexa ji dělal až po mě. Já byla u Vondráška,ale na dvojku jsem již nešla,neboť jsem pochopila ,že to nejsou lidé,kteří to učí z přesvědčení,ale pro peníze. Zkrátka,to co hlásají ,sami nežijí. A to mě vadí. Ale jsem za to vděčná,protože jsem tam pochopila princip "léčby" mých problémů a více jsem nepotřebovala vědět. Dokonce jsem terapie chvíli dělala i doma, myslela jsem ,že je to má cesta,ale nebyla. Krom toho žiji v komunistickém městě,kde lidé stále čekají,že přijdou ,já udělám čáry máry fuk a oni budou zdraví . To nejde,vše je v našich rukách a hlavně v naší píli, odhodlání a usilovné práci na sobě. Krom toho,spousta lidem přestala kvantovka "fungovat",pokud opustili "kvantové" pole lidí,kteří to již i žijí a hlavně velkého celku,kdy přestaneš myslet a zjistíš,že jde vše,co si můžeš přát. Ze začátku jsem netušila proč. Dnes to vím. Musí být v souladu srdce a mysl,pak můžeš "léčit" všechno a všechny. A to spousta lidí ještě nemá. Jinak k těm duším a zrozením. Asi máš problém s Bohem,jako jsem měla já. Mě řekl syn,"Nejsi Bůh a nemůžeš spasit všechny. Spas sebe. " Měl obrovskou pravdu. Myslím,že když chceš rozhodnout za ty duše,je to otázka ega. Alespoň u mne to tak bylo. Myslím,že všichni musíme dojít v pokoře k tomu,že Bůh je veškerenstvo a my nejsme ani zlomkem schopni pochopit souvislosti,které ho k tomu vedou. Ta duše si sama určí,ke komu půjde,co se chce naučit,učíš se ty i ty duše. Toto jsem si musela stále říkat,když jsem na oddělení objevila zneužívané dítě a pár let jsem pracovala u závislých. Ty příběhy a jejich bolest mě dostávala do kolen. Ale nejsem tu od toho posuzovat,ale milovat sama sebe,co se do mě vejde. Tím prospěju všem nejlépe. Toť mé poznání....
P.S Lexu jsem poslouchala jen párkrát. Nevím nyní, třeba prošel "vývinem" ,ale dříve mě neoslovoval. Necítila jsem z něho autentičnost,ale jen naučené věci..

Já mám tu zkušenost že osobnost (ego) a duše jsou v naprosto nesmiřitelném rozporu co se týče přání a cílů. A jít boží cestou je spíš prokletí než cokoli jiného. Respektive je to z bláta do louže. Nevidím rozdíl mezi lopotnou cestou ega a tím, že dělám pokusnou laboratorní myš komusi nahoře.
Vím o jednom svém životu ve středověku, kde jsem procházel drsnými a nebezpečnými událostmi (válka, mor atd.) a prošel jsem tím bez úhony a dožil se hodně vysokého věku. Jenže to bylo peklo. Přišel jsem vždy úplně o všechno o co člověk může přijít, a to opakovaně. O rodinu, přátele, vlast, dílo na kterém jsem roky
usilovně pracoval. Nic jsem nedostal, jen mi vše neustale bylo bráno. Zůstal mi vždy nakonec jen holý život a holý zadek. Ale vždy jsem se z toho nějak dostal.
Takže moje zkušenost je "čiň Bohu dobře, peklem se ti odmění".

A ty další životy od středověku až dodnes byly podobně mizerné. Vždy mi někdo usiloval o život a já vždy o vše přišel. Bez ohledu na to jestli jsem šel cestou božství či nikoliv. Vždy 80-90% nepříjemného a 10-20% příjemného.
Asi je nad moje síly brát neustálé životní katastrofy jako užitečné lekce. Život vidím jako falešnou možnost volby mezi dvěma rovnocenně mizernými variantami, ať už se rozhodnu pro cestu ega nebo cestu božství :-/

Takže klobou dolů Romčo, že dokážeš ty brutální životní lekce brát s takovým nadhledem a pochopením jejich smyslu. To se opravdu jen tak nevidí.

Ještě co se týče rodinné karmy a poslání dětí, tak z toho právě pramení můj pocit totálního zmaru. Prostě mojí misí bylo vnést řád a změnu do celé sirší rodiny. Místo toho se mě rodina celou dobu snaží zničit coby nežádoucí rušivý element. Nikdo nic nepochopil, nikdo se ode mě nic nenaučil. Jen na mě parazitovali a ničili mě.
Ale to znáš z vlastní zkušenosti.
Naprosto promarněné desítky let, naprosto zbytečné utrpení k ničemu.

A pořád se nemohu zbavit nutkání zachraňovat rodinu, už i proto že příbuzní mají čerstvý "výsadek" pokročilých starseeďat. Přičemž jediní co v širší rodině nepřišli o zdravý rozum, jsem já a ty malé školko-jeslové starseeďata. A já tím pádem cítím zodpovědnost i za ně.
Protože vím jaké to je, narodit se mezi nepříčetné šílence o které se musíte starat, místo aby se starali oni o vás.

Je fajn že tato nová indigo-diamanto-krystalická generace má zachránit naši civilizaci, ale napřed se taky musí dožít dospělého věku. A temnota dělá vše pro to aby se toho ty děti nedožili.
Je to taková "akce Herodes" v celoplanetárním měřítku.

Nechápu proč mě někdo tam nahoře pořád dokola posílá do nesmyslných a předem prohraných bitev. Jestli je to moje duše, tak zjevně trpí určitou nepříčetností a nesoudností, ne-li rovnou jakýmsi vesmírným šílenstvím.
Takových životů mám totiž za sebou řadu.

Kdysi jsem byl učencem co přinesl lidem praktické učení jak lépe žít, obětoval jsem tomu celý život, úplně všechno. Dopadlo to tak že vše nakonec bylo zapomenuto, a co nebylo zapomenuto, bylo totálně překrouceno či nepochopeno. Něco málo z toho pochopili až 300 let po mé smrti.
Prostě přišlo období ještě větší temnoty a ta zadupala do země a zadusila vše co bylo u nás prospěšné a pozitivní.
A potýkáme se jako národ s tímto dodnes.

Petře já z tebe cítím neskutečnou bezmocnost. Když jsem si četla nyní tvé oba příspěvky,jako kdybych slyšela mluvit právě svého syna. Stále byl celý život nespokojený a to se vším. Dělala jsem co jsem mohla,aby nepocítil (v té době jsem to měla tak nastavené), že ho otec opustil v půl roce,že je ochuzen o to ,co mají jiné děti. Měla jsem sice od jeho roka a půl přítele až do jeho 9 let, než mě kinezioložka řekla po mém stěžování si na silné bolesti zad,ať shodím ze zad těch 6 lidí,které táhnu svojí energií. Ale neměl se dle mého špatně,ale stále nadával. Dokonce i na Boha,že jsme zde na Zemi jen figurky ,se kterými on manipuluje apod. Pak třeba šel a praštil se o poličku v kuchyni. Tak jsem vždy říkala "vol slova,vše se ti hned vrací." Myslím,že to je stále o tom, když to ego nechce přijmout tu cestu duše. Já vím,proč to vše,mám karmu i kdysi z jiných světů,to vím od Silviy. A víš,že Silva prověří všechno a vše. Ale už kdysi jsem se setkala s jednou strážkyní - něco jako Anael a ta mi řekla, že kdysi matka- její duše již ve 14 století před naším letopočtem ke mě vyslala velmi něco nehezkého- nechci to slovo ani vyslovit,má velkou sílu. A to ještě neprávem. Když se toto stane,obě jsme měly od té doby nehezké životy a velmi těžké. Prý se snažím v tomto životě ji odpustit a to již po šesté i v paralelních světech. Snad to tentokrát opravdu zvládnu.

Romča - Petr
Petře, z Vaší diskuse je patrné, jak se snažíte oba dobrat k nějakému smysluplnému řešení/ poznatku. Mám v některých ohledech podobné zkušenosti od obou. Ano, nahoře při plánování si naprosto nedovedeme představit, jaké to bude ve hmotě. Tam je vše přehledné, jasně víme, co je zapotřebí. Moje reakce na tuto skutečnost byla: Ne moc věcí najednou, chtít vyřešit vše, co se nepovedlo, je cesta k ještě větším problémům. Další fáze je práce s egem. Kněží v kostele se mi snažili vtlouct do hlavy, že ego je třeba umrtvovat. Tak tudy cesta nevede. S egem se napřed musíte smířit že je, a že ho k něčemu potřebujete. Třeba k tomu, aby naplánovalo, co potřebuje nakoupit k večeři a jak to provést. Jinak ho nechat odpočívat a řešit: Je třeba, není třeba. Toho se ego neúčastní. Když jsem své ego ujistila, že ho nemíním zlikvidovat, jen omezit jeho pravomoci, třeba neustálé hodnocení dobře x špatně, protože přece není Bůh, aby se s tím zabývalo, přestalo se bránit. Na Tai-či nám vyprávěli historku o vesničanovi v horách, kterému utekla kobyla. Všichni ho litovali, ale on říkal: Kdo ví, jestli je to dobře, nebo špatně a kobyla se vrátila březí a takhle to pokračovalo ještě dlouho. Pokud se v duchu zaměřím na strádání a neúspěch, přitahuji ho.
Také když odevzdám výsledek své činnosti prozřetelnosti, dost se mi uleví a situace, která byla neřešitelná, se zjednoduší a vyjasní. V tomhle životě dočišťuji vztahy s mnoha lidmi. Z minulého života jsem si pamatovala pokusy z koncentráku, na jejichž následky jsem po válce zemřela. Mamka si mně nakreslila, když jsem se jí přišla zeptat, jestli se u ní můžu narodit. S osobou, která si na mně tenkrát zkoušela svoje dovednosti, jsem se setkala znovu v tomto životě. Věděla jsem dopředu, že mně tentokrát bude léčit a já budu muset odpustit předem vše, co bylo, i co bude následovat. Nechci zabíhat do podrobností, bylo to hodně těžké. Přes to, co se stalo, jsem jí měla ráda a pomáhala jsem jí, jak se dalo, když se situace obrátila a jí se přestalo dařit, protože karmu neumluvíš. Řadu let jsem měla jako šéfa vždycky nějakého Tomáše. Ten poslední byl na TAi-či a pamatovala jsem si ho z minulého života. Ze začátku byl fajn, pracoval jak mohl. Potom si začal být moc jistý sám sebou a začal říkat takové věci jako: Dělejte, co říkám, nedělejte co dělám. (Myslel tím nenápadné budování okruhu obdivovatelek a ctitelek, pro které se nebyl schopen tak soustředit na práci jako dřív.) Když jsem se dokázala postavit na vlastní nohy a stát si za svým poznáním v klidu a v lásce, tyto zkoušky ustaly. Takhle se to vysvětluje dost těžko, protože si člověk nemůže načíst i neverbální složku sdělení. Romča je úžasná, doufám, že Tě povzbudíme k větší radosti ze života.

Díky Aleno. Taky jsem přišel na to že ego nelze potlačit ani obejít. Geniálně to říká Teal Swan:"you can't un-need your needs". Prostě potřeby co máš, musíš nějak uspokojit, obejít se to nedá.
A tak mi připadá že Duše a Ego jsou jak dvě malé děti v kolíbce. Sotva jedno křičící utišíš, tak začne řvát a dožadovat se svých potřeb to druhé. A ty potřeby jsou často zcela protichůdné. To jedno třeba rozesměje a rozveselí, když třískáš pokličkama o sebe, zatímco pro to druhé je to třískání nesnesitelné, že se rozeřve. A když přestaneš třískat pokličkama aby jsi uklidnil to druhé, tak se zase rozeřve to první protože to ticho je mu nepříjemné.

Druhá věc je, že tahle pekelná civilizace je nastavená tak, že je tu skoro nemožné uspokojit potřeby svobodné duše. Aniž by člověka zavřeli do blázince nebo do vězení, či se ho "spořádaní občané" nesnažili zmlátit. Všeho tohoto jsem si za posledních 2 000 let užil vrchovatě. Proto indiáni hromadné umírali, když je donutili se přizpůsobit vadné civilizaci bílého muže. A já jsem v podstatě povahou indián.
Teď když se to tu proměnilo v "covidový blazinec" je vše ještě horší, když se na tebe je schopný vrhnout magor s pěnou u huby, za to že máš křivě nasazený náhubek.

Když do tebe desítky let kopou, plivou na tebe, křivě tě obviňují, přičemž bránit se nemůžeš, protože ten agresor ze sebe vždy udělá chudinku oběť a všichni mu to sežerou, včetně soudce, tak se stane to, že ti prostě jednoho dne dojdou zásoby odpuštění a soucitu. Prostě ty zásoby jednoho dne všechny vyčerpáš. S tím že tě ještě k tomu zatlačili a zašlapali do existenčně a zdravotně neřešitelné situace. Jakékoliv zvolíš řešení, vždy se to obrátí proti tobě. A pak ti někdo inteligentně poradí "nebuď v roli oběti". Když někoho v zoufalství požádáš o pomoc, tak tě ještě okrade či jinak využije a ještě si do tebe kopne.
Potkal jsem několik lidí v takto bezvýchodné situaci, kdy jsi v hluboké pasti negativních událostí a synchronicit, kdy se jediným východiskem zdála sebevražda.
Ne že se najednou dostali do nějaké tíživé situace. Ale v tomto žili už od dětství.

Pak jim Ledvinka poradí že se mají hodit do naprostého klidu a napojit se na božství. Což je přesně to, čeho ve své situaci naprosto nejsou schopni. Asi jako byste se měli dostat do meditativního stavu, když vás v opuštěném lese pronásleduje vrah. Jenže je takto "pronásleduje vrah" celý život.
Tohle vše se skoro ani nedá vysvětlit někomu kdo to nazažil.
Proto tvrdím že to Bůh podělal už při návrhu této planety. A odmítá si to přiznat ikdyž se tu propadla donhoroucích pekel nejedna před-liská civilizace.

No nic, je to dnes velmi podnětná debata, s vámi děvčaty :)
Nechám si to vše přes noc projít (nejen)hlavou. Je tu hodně zajímavého na vstřebání. A celé to budu muset ještě pak projít. Je v tom řada skrytých mouder, ikdyž s něčím třeba nesouhlasím.

Je opravdu obtížné se vyznat v duševních procesech a orientovat se kdo je kdo. Mně přijde jako dobrá informace, že v sobě máme tři zvířata. Dole prase, které je v pozitivní roli zodpovědné za hospodaření s fyzickými předměty a dostatkem- nedostatkem i s duševním bohatstvím nebo chudobou. V negativní verzi lze vytvořit docela chaos.
Druhé zvíře, které bydlí na srdci je kůň (nebo jednorožec, když se to povede) a zodpovídá za směřování k nějakému fyzickému nebo duševnímu cíli. Zase to může mít dvě varianty: Kůň s klapkami na očích, který se rozběhne a běží hlava nehlava za tím, co chce, po čem touží, nebo svobodný kůň bez těch klapek, kterému jsou celkem jasné souvislosti i nebezpečí, která se cestou vyskytují.
Třetím zvířetem je opice. A tu je dost velký problém zkrotit. Je inteligentní, nápaditá a má pod sebou dvě zvířata, se kterými si může hrát. Případně je postavit proti sobě. Tohle všechno já vidím jako možnosti ega. Boha bych z toho neobviňovala. Věřím mu absolutně a pomáhá mi to. Pokud vězím až po krk v nějakých potížích, je důležité zjistit, odkud pramení. Teprve velmi nedávno se mi podařilo - více-méně nedopatřením - zrušit kletbu, která se táhla se skupinou, se kterou jsem přišla na Zem v době, kdy bylo v Čechách moře. Konec druhohor? Tak asi. Prošla jsem tréninkem na planetě, kde bylo ještě mnohem hůř, takže tohle mi zas až tak strašné nepřijde. Bez Silvy bych to už ale asi taky vzdala, protože těch nadějí a pak pádů bylo opravdu hodně. Nevidím věci tak pesimisticky. Řada věcí se mi samozřejmě nelíbila, nebo nepodařila, jak jsem si přála, ale při zpětném pohledu - Nebyla bych tady a nebyla bych ani naživu, kdyby se mi podařila jen malá část toho, co mi "nevyšlo".
Nemám v úmyslu Tě přesvědčovat o své pravdě, jen znovu opakuji: Bůh je Láska, bez toho to nejde. Pokud ho svými přesvědčeními omezím, Jeho chyba to není.